Pohled Dimitrije:
"Heleno!" Zařval jsem výhružně, ale bylo pozdě. Rozběhl jsem se ven ze školy a přitom se modlil, aby nebylo příliš pozdě.
Pohled Dimitrije:
"Dimitri, měli bychom jít." Řekla Helena a zase mě políbila. Když jsem se dostat s jejího objetí, Rose byla pryč. Navždy jsem ji ztratil.
"Rose!" Zakřičel jsem a rozběhl se ke dveřím, když na mě zakřičela Helena:
"Ani krok, nebo ji zabiju!" Pod krkem držela jednu
Pohled Dimitrije:
"Miláčku." Přešla ke mně a začala mě líbat. Než jsem ji od sebe mohl odtrhnout, slyšel jsem třísknutí dveří. Když jsem ji od sebe konečně odtrhl, v jejích očích se zračila pomsta.
"Heleno,
Pohled Dimitrije:
"Rose... nech si to prosím vysvětlit." Řekl jsem zmučeně.
"Ne, prosím, běž."
"Dobře, budu u sebe v pokoji."
PO VELMI DLOUHÉ DOBĚ PŘIDÁVÁM DALŠÍ KAPITOLU, SNAD SE BUDE LÍBIT :D
Pohled Dimitrije:
Když jsme vyšli ven, Rose mi spala v náruči, proto jsem ji jemně položil na zadní sedadlo, přikryl svým kabátem a rozjel se zpět do školy. Cesta byla dlouhá.
Pohled Dimitrije:
Nechápal jsem to, ale jen do doby, než přišel jeden z lovců a začal se vysvlékat. Když měl na sobě jen spodní prádlo, přesunul se k ní. Přesunul se k Rose. Rose se poslušně postavila a čekala, co se bude dít. Ten... hajzl ji začal hladit po krku a přes ramena,