12. kapitola

6. leden 2012 | 18.38 |
blog › 
12. kapitola

Pohled Rose:
Konečně můžu jít zachránit svou lásku. Ale kde mám začít? Kde mi ho odvedli? Mohla bych jít po jeho pachu, ale ten je už dávno pryč. Budu se muset spolehnout na svůj instinkt. Rozběhla jsem se ven a vydala se první cestou, která mě napadla. Běžela jsem stále dál a dál. Nepociťovala jsem únavu ani potřebu pít. Náhle mě do nosu udeřil silný pach. Nebyl to člověk, to bych poznala. Takže to musí být... Ano! Jedině on může mít jiný pach než lidé. Nebo je to past. Ale to mě nezajímalo. Šla jsem po tom pachu jako policejní pes. K mému údivu mě zavedl k opuštěnému domu na konci ulice. Zastavila jsem se před mohutnou bránou asi z minulého století a zaposlouchala se do hlasů v domě.
 "Zabij mě! Udělej to! Hned! Chci chcípnout, rozumíš! Už nemůžu žít! Kurva!" To mi stačilo. Dimitrijův hlas bych poznala i na míli daleko. V tu chvíli mě nezajímalo, jestli mě někdo uslyší. V tu chvíli mě zajímal Dimitri. Vběhla jsem do domu a běžela po schodech dolů. Stále po Dimitrijově pachu. Zastavila jsem se na posledním schodě a vyčkávala na vhodnou příležitost, když mou pozornost upoutal meč visící na zdi. Bude se mi hodit. Říkala jsem si, když jsem ho pomalu sundávala z podstavce. Když se začal k Dimitrijovi přibližovat jeden z těch lovců, začala jsem se k němu přibližovat i já. Byla jsem skoro za ním, když na Dimitrije zakřičel:
 "Chceš chcípnout?! Tak fajn!" Ve stejný okamžik, kdy domluvil jsem mu propíchla hrudník mečem. Když jsem ho z něj dostala, sesunul se jako zmoklý hadr před mé nohy. Myslela jsem, že se Dimitri zvedne a šťastně mě obejme, ale místo toho se jen zeptal:
"Co tu chceš?"
"Jak, co tu chcu?"
"Proč jsi přišla, už to málem vyšlo!" Zakřičel na mě.
"Co? Tvoje smrt? Tohle já ti nikdy nedovolím!" Zakřičela jsem na něj a překročila mrtvolu, když v tom se mě zmučeně zeptal:
"Proč sto udělala? Proč sis kvůli mě zkazila celej život?! Proč sis ho zkazila kvůli stvůře, jako jsem já?!" Zaskočil mě, a jediné co mě v té chvíli nepadlo, bylo vyznat mu lásku.
"Protože tě miluju!" Zakřičela jsem se slzami v očích.  
"Protože tě miluju a nechci ztratit, proto!"
What are you doing hereDimitri i love you
Pohled Dimitrije:
Po chvíli se jako domeček z karet sesunul na zem a já spatřil toho hajzla, který mi nepřeje zemřít.  
"Co tu chceš?" Zeptal jsem se nasupeně.
"Jak, co tu chcu?"
"Proč jsi přišla, už to málem vyšlo!" Zakřičel jsem rozzlobeně na Rose.
"Co? Tvoje smrt? Tohle já ti nikdy nedovolím!" Zakřičela na mě a překročila mrtvolu, když jsem se opatrně zeptal:
"Proč sto udělala? Proč sis kvůli mě zkazila celej život?! Proč sis ho zkazila kvůli stvůře, jako jsem já?!" Čekal jsem všechno, ale ne to, co mi Rose řekla.
"Protože tě miluju!" Zakřičela se slzami v očích.   
"Protože tě miluju a nechci ztratit, proto!" Zvedl jsem se a se skloněnou hlavou došel k ní.
"Rose, tohle..." A ukázal jsem na její tělo.
"... tohle by udělal jenom blázen." Nenechal jsem ji nic říct a políbil ji na tvář.
"Dimitri Cullebe, myslíte si, že mě ohromíte jen takovou pusou?" Řekla již se smíchem Rose.
"Samozřejmě, že ne. To byla jen předehra, slečno Halová." Řekl jsem se smíchem a jemně ji políbil na rty. Na ty rty, které jsem chtěl tak moc líbat od první chvíle. Pak jsem ji chytil kolem pasu a přitáhl si ji k sobě ještě blíž, i když už to vlastně ani nešlo. Byl jsem štěstím bez sebe, ale jen do doby, než se třísknutím zavřely dveře od sklepa.  
Dimitri and Rose kissing

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 12. kapitola pajinka 07. 01. 2012 - 20:15