(v Carlisleově výzkumné laboratoři)

Emmett: (nachystá si vědecky vypadající kádinku) Bellča má narozeniny, (sahá po tajemně vyhlížející zkumavce,)

SMEČKA DENALI

 Irina - Maggie Grace

Pak jsme usedli ke snídani a ona pokračovala: "Doufám, že jste odhodlán vytěžit ze svého pobytu u nás co nejvíce. Dnes ráno se budete muset spokojit pouze s mou společností. Sestra je ve svém pokoji, tam si pěstuje svoji typicky ženskou nemoc - bolest hlavy, a její stará guvernantka, pani Veseyová, ji šlechetně ošetřuje svým posilujícím

Další kapitola za dva komentáře!!!

3. kapitola

Po dlouhé době začínám psát novou povídku, tak si toho važte!

POPIS: Povídka je rozdělena na tři části psané s různých pohledů. Děj se odehrává v roce 1849.

Třista lidí! Super, sláva. Jediné co mě mrzí je, že mi nepíšete ty komenty, ale mi už to je jedno, komu se na mým blogu líbí, ten mi koment napíše, komu ne, tak ne. Neřeším. Nevadí. Ale je mi to líto.

"Hej, Jazzi, co takhle menší sázka s holkama?"pousmál se na mě Emmett, očividně povzbuzen situací kolem nás.

"Co by měl být předmět sázky?" Zeptal jsem se ho, i když mi to bylo jasné. Stačilo jen před ním prohodit, že Mike podvedl Jessiku a řekl jí o tom.

"Alice, máš ohledně nich nějakou vizi?"otočil se na mou milovanou Alici.

"Ne,

1.

2.

Dnes slaví Michael Sheen své 42. narozeniny! Přejeme vše nejlepší!

Vyhlašuji soutěž o nejlepší povídku února. Do 18. února máte šanci mi na email nikol.minceva@seznam.cz poslat soutěžní povídku. Povídka musí být z vaší tvorby. Pokud ji máte někde na blogu, písněte mi k ní. Již zveřejněna. První tři místa získají diplomky dle vlastního výběru. Další informace dle vašeho zájmu.

Přihlásila jsem se do soutěže o nej obrázek z Twilight tak ho sem dávám.

Carlisle má jednou na Apríla žertovnou náladu. Dá se toho skvěle využít, zvlášť když všechno skončilo jinak, Bella v Novém měsíci zůstala s Jacobem, měla s ním dcerušku Emily a ta se zamilovala do Edwarda Cullena...

2. PRVNÍ ROZHOVOR

Beze slova jsme lidskou chůzí šli až hluboko do parku, tam jsem nás zastavil pustil jí a zadíval se jí do očí. Její nálada byla rozverná a ta moje zmatená. Můj pohled mi oplácela a jaksi šibalski se přitom usmívala. "Kdo jsi"? zeptal jsem pomalu, byla jako hádanka, kterou jsem měl nenesitelnou