Twilightworld | Sázka

"Hej, Jazzi, co takhle menší sázka s holkama?"pousmál se na mě Emmett, očividně povzbuzen situací kolem nás.

"Co by měl být předmět sázky?" Zeptal jsem se ho, i když mi to bylo jasné. Stačilo jen před ním prohodit, že Mike podvedl Jessiku a řekl jí o tom.

"Alice, máš ohledně nich nějakou vizi?"otočil se na mou milovanou Alici.

"Ne, nemám. Ale stejně si myslím, že pokud ho miluje, tak mu odpustí a vrátí se k němu."odvětila Alice. Jak jí to jen dneska sluší, i když blokovala koupelnu už od půlnoci. Co tam asi dělala? Vždyť to nepotřebuje a mně se jen zbytečně po ní stýskalo, když i mě tam odmítala pustit.

"Já si myslim to samý, furt za nim dolejzala, až ho uhnala. Si ho nenechá jen tak vzít. Ta bude bojovat. Na co myslí, Edwarde?"zapojila se i Rosalie, to bych do ní neřekl, ta přeci lidmi okolo pohrdá, seč může. Že by jí ta loňská událost s Bellou přeci jen změnila? Pochybuji, zášť z ní cítím stále, jen je o něco menší než dřív.

"Edwarde!"zasyčela na něj Rose. Chudák, nemohl odtrhnout oči od své Belly. Obdivuju ho, že to vydrží, já bych nemohl.

"Promiň, Rose."probral se můj bratr. "Jessika myslí na to, v čem je ta druhá lepší než ona a chce to zjistit. Zatím neuvažuje o tom, že by mu odpustila. A Mike kouká zas po mé Belle."odpověděl a mírně zavrčel. Bella ho lehce plácla do hrudi, pochybuji, že to vůbec cítil, ale jako demonstraci svých citů k ní ji políbil. Cítil jsem, jak Mike propuká v silnou závist, kdyby se mohla projevit, byl by zelený od hlavy až k patě jako vodník. "Teď si uvědomil, že je u Belly vážně bez šance a myslí na Jessiku. Chybí mu to její uhánění a dokonce mu to je snad i líto, že jí podvedl. Ale tomu bych u něj nevěřil."dodal Edward a obrátil zas celou svou pozornost k Belle. Jsem rád, že z nich cítím jen štěstí a lásku, je to tu více snesitelnější, i když tu mám svého milovaného Anděla, bez ní bych tu nemohl být, bez ní bych nemohl existovat.

"Tak co bude s tou sázkou? Jazzi, jdeš do toho se mnou po mém boku?"vrátil se ke svému nápadu Emmett a jen se uculoval.

Podíval jsem se jen na Alici, ale kývnul jsem mu. "Cítím z ní bolest, ta jen tak neodpustí."řekl jsem vážně.

"Tak fajn, já s Rose říkáme, že se daj spolu dohromady nejpozději do konce školního roku. Vy, že se nedaj. Jo?"shrnula situaci má Alice.

"Jo, přesně tak. A ta dvojice, co prohraje, musí zatančit nějaký tanec, co vyberou vítězové. Souhlas?"řekl vážně Emmett. Kam na ty nápady chodí? I když mohl by to být krásný pohled na striptýz Alice a Rose.

"Dobře, ale ten tanec se bude tančit doma v rodinném kruhu, jasný?"odsouhlasila to Rose. Že by věděla, kam tim Emmett směřoval? Možná...

"A zlato, žádný používání tvé schopnosti, nebudem se jim do toho plést, jen ať si to vyříkaj sami."dodala Alice, ta myslí na všechno. Přeci jen jsem se nerozhodl, že si pomůžeme, ale nemůžu se jí divit, asi to viděla v budoucnosti.

"Dobře. Takže domluveno a Edward s Bellou budou dohlížet."uzavřel jsem ten rozhovor a počkal, až Edward s Bellou kývnou.

Emmett se jen vítězně zaculil a začal se věnovat Rose. Já se nad ním pousmál a otočil se na mou malou Alici. Chvíli se na mě mračila, z jejích pocitů jsem poznal, že jí mrzí, že jsem na Emmettově straně, ale nevydržela se na mě zlobit dlouho a obdarovala mě sladkým polibkem. Tím diskuze skončila a se zvonkem jsme se vydali do tříd. Všichni obezřetně pozorovali Jessiku a Mikea. Asi bych je měl litovat, že se stali našimi oběťmi sázky, ale nedokázal jsem to. Byl jsem na ně upřímně zvědavý. Láska v normálním lidském životě je podle mě něco jiného než láska v našem upířím životě. Ta jejich není tak silná jako ta naše s Alicí. Jen Bella je výjimka, ona se svou láskou k Edwardovi se vyrovná té naší. Je vážně zrozená k upírskému životu. Najednou mě praštila do hlavy sněhová koule. Smetl jsem si sníh z hlavy a podíval se odkud vylítla. Z toho místa se na mě zuřivě díval Edward. Kruci, zapomněl jsem, že mi nechtěně čte myšlenky. "Omlouvám se."řekl jsem mu a s Alicí po svém boku jsem se odebral do třídy.



Blížil se Valentýn, svátek zamilovaných. Chtěl jsem překvapit jednou Alici, ale jako každý rok byla krok přede mnou. Už jsem se pomalu začal smiřovat s tím, že se mi ji nikdy nepovede překvapit. To moji bráškové to mají snazší, když jejich partnerky neuměj vidět budoucnost. Ale neměnil bych.

Dorazili jsme všichni pospolu do školy jako každý den. Já jsem se samozřejmě držel u své Alice, Emmett u Rose a Edward podpíral Bellu, aby neupadla na náledí. Když jí to podklouzlo, nechytil ji Edward, jak bych jinak předpokládal, ale Emmett. Nevím, jak se mu to podařilo, že byl rychlejší, ale začal jí na místě vyznávat lásku. Edward s Rose ho probodávali pohledem, ale nezasáhli. Bella si to vše vyslechla s překvapeným úsměvem.

"Emmette, můj drahý Emmettku, jsem ti velmi vděčná, že jsi mi vyznal svou nehynoucí lásku ke mně před tvou manželkou a mým miláčkem, ale já tě budu muset zklamat."řekla a potlačovala výbuch smíchu, když ho políbila omluvně na tvář.

"Oh, budeš mě mít na svědomí!"zvolal. "Celý svůj život si budeš vyčítat, že jsi mě nechala na tomhle parkovišti. Pusťte mě!"ohnal se po imaginárních postavách, které ho měli podle všeho držet. "Vydávám se na lov lidí a pak do La Push, bez své lásky nebudu žít dál a do Volterry je to moc daleko!"dodal.

"Ne! To nedělej! Spáchej sebevraždu někde tady v okolí, víš, jak mám ráda krev a koneckonců zbytek rodiny by neměl odejít s prázdnou."odvětila Bella. To už jsme se s Alicí nedokázali ovládnout a propukli v hlasitý smích. Bella už byla zavěšená do Edwarda a smála se na plný kolo, Edward se již taky uculoval, když měl jistotu, že mu Bella neodejde. Jen Rose vlepila Emmettovi facku a omluvně se podívala na Bellu, ta jen zavrtěla hlavou a usmála se na ni.

"Jsem rád, že se tu dobře bavíte, ale už byste měli jít do svých tříd."vytrhl nás hlas ředitele z našeho malého světa vtípků.

"Omlouváme se, že jsme svým projevem radosti rušili. Už jdeme."odvětil Edward diplomaticky. A všichni jsme se ještě s úsměvem na rtech vydali do tříd.

Po nudných hodinách, které jsem strávil vedle mého Anděla, který na mě dával pozor, jsme se všichni znovu sešli v jídelně u oběda. Jediná Bella nemusela nic předstírat a jedla normálně. My ostatní jsme drobili jídlo na milion kousíčků.

"Mike se odhodlal."řekla potichu Alice a zářivě se na nás usmála.

Všichni jsme se otočili na Mikea a nenápadně ho sledovali.

"Edwarde, prosím, na co myslí?"zeptal se nedočkavě Emmett.

"Myslí na to, jak by Jessiku získal zpátky, teď vymyslel plán, který chce právě teď uskutečnit."řekl pobaveně Edward a celý náš stůl sledoval nedočkavě Mikea. Ze všech okolo mě byla cítit netrpělivost s očekáváním. Mike zatím došel k Jessice, kleknul si na jedno koleno a začal zpívat nějakou písničku. Cítil jsem z něj obavy z její reakce. A z ní zas překvapení a nerozhodnost. Svoje sólo zakončil omluvou, prosbou a rudou růží se vzkazem, že jestli mu odpustí, může se těšit na krásný večer ve dvou. Všichni okolo se mu smáli, ale tleskali. Alice zavýskla.

"Pánové, mám pocit, že jste prohráli sázku. Jessika mu právě v mysli odpustila a touží se mu vrhnout kolem krku, což brzy udělá. Přemýšlí taky o dnešním večeru, co na ni přichystal. Mike ovšem ještě nic na večer nemá, ale bude mít co dělat, aby to stihnul."řekl Edward a já pochopil, proč Alice zavýskla.

Pak už jsme jen sledovali, jak se mu vrhá kolem krku a já cítil jejich štěstí smíšeno s předešlou bolestí, která pomalu odplouvá do dáli.



Když jsme dorazili domů, Alice s Rose a i s Bellou odešli ven, aby se dohodly na tanci, který jim máme my dva předvést.

"Edwarde, řekni nám, co vymýšlej, ať se na to můžeme připravit, prosím."žádal jsem ho, byl jsem z toho nervózní. Ony věděly, co by dělaly, protože jsme koneckonců chlapi, ale díky Belle nemám tušení, na čem se shodnou.

Edward se jen rozesmál. "Už vám to jdou sdělit, máte se na co těšit, bráškové."

Dveře se otevřely a v nich stály naše bohyně. Bella se vydala bez zaváhání k Edwardovi a společně se smáli nad naším osudem. Alice s Rose stály ještě u dveří a usmívaly se na nás. Cítil jsem z nich potutelnou radost.

"Tak rozhodly jsme se, který tanec od vás dvou chceme vidět."řekla má Alice.

"A tím je?"řekl nedočkavě Emmett. Pro něj to bude procházka růžovým sadem, ten je pro každou ptákovinu, že já se do toho nechal navést, ale teď je už pozdě.

"Tanec z filmu Hříšný tanec na konci u písničky I've had the time of my life."usmála se Rosalie a já se zhrozil. "Předvedete nám ho v pátek večer, Bella tu bude taky, takže jak jsme si řekli, bude to v rodinném kruhu."zakončila verdikt Alice. "A ještě něco, chceme to jako v tom filmu, takže s líčením a oblékáním vám rády pomůžeme."dodala Rosalie.

"Ujednáno."řekl Emmett a já měl chuť mu ublížit.



"Jazzi, to zvládneme, není to tak těžký. Ale tvůj problém je, že jsi hubenej, takže budeš Baby a já budu Johnny. Ten byl aspoň trochu namakanej."prohlásil Emmett a má chuť zabíjet rostla. Ještě že Edward odvedl Bellu pryč.

"To ani náhodou, ty nosíš dámský šaty furt, tak proč nemůžeš být Baby ty?"obořil jsem se na něj.

"To je snadný, pro mě ta poslední zvedačka bude snadná, ty jseš zase mrštnej, takže ten výskok bude zas snadnej pro tebe."objasnil mi to a já věděl, že nemám šanci vyhrát v této hádce, pokud bychom si nedali zápas, tam by se teprve vidělo, ale ubíhá nám čas.

"Dobře, moudřejší ustoupí."odvětil jsem mu.

"Tak fajn, Baby. Tohle je můj taneční prostor a tohle zas tvůj."naznačil mi rukama a já se na něj už vrhl. Váleli jsme se po zemi, ani jsem si nevšiml, že k nám přišel Edward. "Ale ale, netušil jsem, že je Baby tak lačná po Johnnym. Vypadala jako slušné děvče v tom filmu." Tím tomu nasadil korunu.

"Baby je divoká jako vítr."odvětil jsem a vstal jsem z Emmetta. "Jdeme cvičit, ať to máme za sebou co nejdřív."procedil jsem skrz zuby a obrnil jsem se proti šaškárnám Emmetta. Už se od něj nedám, tak snadno vytočit, přísahal jsem si.

Emmett přišel ke mně, vzal mě do náručí a já se prohnul. Pak jsem si stoupl k němu zády, natáhl ruku a on mi tou svou sjížděl dolů po paži. Musel jsem si představovat Alici, jinak bych to nevydržel, ale na druhou stranu ona by nedosáhla tak vysoko. Ještě že mě nepolíbil na nos jako Johnny v tom filmu, to by si sbíral zuby po zemi. To nejhorší jsem měl pro teď za sebou, teď byly na řadě ty kroky. Ty nebyly tak těžké, ale nechápu, proč se tam musela tak vrtět, v mym podání to vypadá hrozně odpudivě a ne sexy, jak si asi ona myslela, že vypadá. Ještě že Emmett se musel naučit vrtět tim zadkem jako Johnny, to uznávám, bylo vtipný. Ale nevim, proč tolik musela vrtět tou hlavou, bylo to nepřirozený a antisexy. To jí to tehdy nikdo neřekl? Očividně ne. Hlavami k sobě a zas od sebe, kroky a první zvedačka. Emmett mě vzal za pas, zvedl do vzduchu a já udělal nohama provaz. Postavil mě zas na zem a kroky pokračovaly otočkou. Pak mi políbil ruku jako v tom filmu a skočil z našeho vyvýšeného místa dolů. Já si ještě utřel ruku do trička, koneckonců mi ji schválně oslintal. Fůůj. A sledoval jsem ho dál, jak tancuje v imaginární uličce a lidmi. Vrtěl pánví a já se mu ve své roli musel smát. Několik otoček a šel zpátky. Kývnul jsem hlavou a na povel v písničce jsem skočil dolů, rozeběhl se a vyskočil, aby mě zachytil na zvedačku. Ten pacholek se nechal povalit a dělal si ze mě srandu, že jsem nedočkavej na večer. Edward nás musel se smíchem od sebe odtrhnout, jinak bychom se tam váleli zbytek dne. Hodil jsem mu vražedný pohled a měl jsem co dělat, abych mu nevyslal pocit bolesti. Odmítl jsem tancovat od začátku a musel se mi podvolit, že budeme pokračovat od zvedačky. Tentokrát mě vyzvednul nahoru, chvíli mě tam držel a nechal jsem se zas položit na zem v objetí. Fujtajbl, kéž by to byla moje Alice a ne Emmett. Písnička pokračovala a my podle té scény jsme už jen tak tancovali. Zkusili jsme si to ještě jednou, i když jsem předtím musel varovat Emmetta, že jestli to zmrví, tak mu už ani Edward s Rose nepomůžou. A kupodivu se i krotil.



Přišel den D, byl pátek. Alice se na večer šíleně těšila a svou náladu se pokoušela přenést i na mě, ale já byl imunní. Bylo mi jasné, do čeho mě navlíknou. Bude to trapné a Emmettovi to vadit nebude, ten dělá tyhle vylomeniny stále. Bella je na nás zvědavá, prý to byl její nápad, škoda, že ji Edward brání, za tohle bych ji snad i zabil, ale ne, mam ji i tak docela rád jako sestru. Musim se ovládat, tohle by mi vyčítali všichni, i má Alice, neranil bych jí.

Když jsem se nedíval na mou Lásku, pokukoval jsem po Jessice s Mikem, vypadali vážně spokojeně. Sice mu už tolik nevěřila, ale snažila se krotit. On si zase podle Edwarda namlouval, že jí už nikdy neublíží. Nevím, proč ho nemá tolik rád, i když vlastně Mike občas myslí na jeho Bellu, takže můj bratříček žárlí. Vážně ho polidštila, podle Emmetta už není tak hrozivý.

"Já že nejsem hrozivý?"zeptal se Edward nahlas a já zase zapomněl, že mi může číst myšlenky. Divím se, že ty o vraždě jeho Belly ignoroval.

"To říkal Emmett."řekl jsem mu.

"No a jsi snad? Kdybys jím byl, tak by se do tebe Bella nezamilovala a místo toho by utekla."přidal se Emmett do rozhovoru.

"Nezapomeň, že já přitahuju nebezpečí. Tak je logické, že jsem přitáhla i Edwarda a to dokonce i s váma, i když někdy bych radši přitáhla jen jeho."pousmála se Bella k tématu.

"No ale ty nejsi objektivní, Bells drahoušku."poškádlil jí ihned Emmett.

"Ty taky ne, Emmette. To jen lidský reakce."podělil jsem se s nimi o svůj názor a neuvědomil jsem si, co to může způsobit - novou sázku.

"Tak co se vsadit, kolik během noci vyděsíme lidí?"ihned se toho chytnul Emmett, škoda, že jsem nemlčel.

"To ani náhodou, Emmette. Ještě jsi nesplnil svůj úkol z poslední sázky a už se ženeš do další, která je navíc dost stupidní a nebezpečná?!"sjela ho ihned podrážděná Rosalie, ještě že ta je v jejich páru tou rozumnou, i když se to někdy nezdá.

"Tak co, jdeš do toho, Edwarde?"zeptal se provokativně Emmett. Dívčí osazenstvo se podívalo výhružně na Edwarda, zejména Bella měla nejlepší výhružný pohled, i když není upírkou. A ačkoliv neumím číst myšlenky, jsem si naprosto jistý, že všechny myslely na to stejné, aby do toho nešel, nechtěly o něj přijít.

"Nejdu do toho."odpověděl mu s klidem a Bella ho obdařila zářivým úsměvem, kdežto Rose se na Emmetta pořádně naštvala.

"Srabe."odvětil mu na to Emmett a Rose do něj loktem žďuchla, až spadnul ze židle na zem, odkud na ni vyčítavě hleděl. Rose se na něj jen posměvačně usmála a otočila se k ostatním, Emmett vstal a uraženě si sedl na kraj stolu, přičemž byl rozhodnutý se s nikým nebavit, což mu vydrželo asi minutu.

Přišel večer a na řadě bylo naše číslo. Alice s Rose nám pomáhaly se oblíkat. Nevím, kde Rose vyštrachala ty šaty, ale byly úplně stejné jako v tom filmu, až mě z toho zamrazilo, já nechci být transvestita, byl jsem přeci nejmladší důstojník v historii Spojených států!

"Uuum, být kluk, tak do tebe jdu, Baby."prohodila ke mně laškovně Alice a já se pokusil usmát, ale moc mi to nešlo, i když jsem cítil tu potutelnou radost ostatních.

Začala hrát hudba, oba dva jsme vystoupili na podium a zaujali postavení. Strhnul se potlesk se smíchem. Snažil jsem se moc nemyslet na to, jak asi vypadám a vžil se s Emmettem do role. Tanec mi proudil místo krve v žilách a kroky byly pro mě snadné, ale obával jsem se poslední zvedačky, aby mě vůbec zvednul, ten pacholek. Přišla na řadu, seskočil jsem a lidským tempem jsem k němu doběhl a odrazil se... Chytil mě a vytáhl nad sebe. Kolem nás se strhl zuřivý potlesk. Seskočil jsem z něj do nacvičené pózy z filmu, ale Emmett se tak vžil do role, že mě políbil. Odtáhl jsem se, vrazil mu facku a začal prskat, ale museli jsme dotančit. Všichni kolem nás se nám smáli, jen Rose podle mě žárlivostí prskala na všechny strany. Dotančili jsme, udělali poslední pózy pro fotografy a já se běžel převlíknout, abych ty šaty měl ze sebe, co nejrychleji dole. Alice přitančila za mnou, strhla je ze mě a s polibky jsme skončili na posteli...