Můj blog je o twilight sáze, a hlavně o Cullenových a představitelích těchto postav(herců) budu se snažit sem dávat aspoň jednou za týden nějaký ten článek. Vaše milující Alice.
Jak to bylo s Esmé?
22. leden 2011 | 09.17 |
Esme Anne Platt se houpala na houpačce a vzpomínala na okamžik, kdy potkala šarmantního doktora jménem Carlisle. Bylo to před šesti lety, kdy se s ním setkala v nemocnici...
"Esme Anne, ty jsi ale nešika," kárala tehdy šestnáctiletou Esme její matka Violet. "Dámy nešplhají po stromech jako opice, dámy sedí na zahradě a vyšívají nebo čtou knihu," pokračovala v láteření její matka, ale byla přerušena příchodem doktora. Obě - Esme i její matka, byly okouzleny doktorem Cullenem. Jeho blond vlasy a karamelové oči přitahovaly jejich pohledy a obě se červenaly, když se na ně podíval.
"Co jste dělala, slečno Plattová?," zeptal se melodickým hlasem, který Esme připadal jako andělský smích. "Co by dělala...nechovala se jako dáma, vylezla na strom a spadla. Takto se dámy nechovají, že pane doktore?."
Dr. Cullen potlačil smích a opatrně si prohlédl její nohu. "Esme, mám pro Vás špatnou zprávu. Je zlomená a musíme ji dát do sádry," pronesl a ujal se rovnání a sádrování.
Esme si ještě teď vybavovala jeho dotyky, jeho studené prsty jezdící po její noze... Potřásla hlavou a vytrhla se ze vzpomínek. Když po měsíci po úrazu přišla na kontrolu, doktor Cullen tam nebyl. Řekli jí, že odjel dva dny předtím, než měla přijít do ordinace.
Ale teď je to všechno jedno - za měsíc se vdává za Charlese Evensona, muže, kterého jí vybrali rodiče. Bude se snažit být dobrou manželkou a matkou.
**
Stála na pokraji útesu, rozhodovala se, kdy bude ten nejlepší okamžik ke skoku. Před očima se jí míhal celý život - dětství v Ohiu; Charlesovo násilnické chování; okamžik, kdy zjistila, že je těhotná; smrt jejího děťátka. Ale zjevovala se tam i andělská tvář s karamelovýma očima. Esme zavřela oči a vykročila.
Pád do prázdna byl rychlý, let příjemný, ale dopad drtivý. Měla pocit, že na ni snad spadla obloha. Cítila, jak se propadá do prázdna a oči se jí samy zavíraly. Smrt vítala s otevřenou náručí, ale dopřána jí nebyla. Cítila, jak se něco ostrého zarylo do jejího krku, ruky, jak jí něco proudí tělem.
To něco je pálivé a ubližuje jí to.
Nutí ji to křičet, vzpínat se, celou ji to spaluje. Její srdce bylo jako splašené, krev se jí vařila a snažila se jí vypařit z těla. Srdce najednou vynechalo a pak zase naskočilo, ale teď už bylo nepravidelně, freneticky. Snažilo se, ale svůj závod prohrálo. Udělalo ještě jednou naposled "buch" a znehybnělo. Najednou nebylo nic, jen slyšela a cítila různé vůně a hluky.
Nutí ji to křičet, vzpínat se, celou ji to spaluje. Její srdce bylo jako splašené, krev se jí vařila a snažila se jí vypařit z těla. Srdce najednou vynechalo a pak zase naskočilo, ale teď už bylo nepravidelně, freneticky. Snažilo se, ale svůj závod prohrálo. Udělalo ještě jednou naposled "buch" a znehybnělo. Najednou nebylo nic, jen slyšela a cítila různé vůně a hluky.
Esme otevřela oči a překvapeně zamrkala. Viděla všechno tak jasně a s daleko větší intenzitou barev, než si kdy myslela, že existují. Zaostřila a do záběru jí vešel muž, na kterého už deset let nemohla zapomenout. "Carlisle," zašeptala. "Ty si mě pamatuješ?," zeptal se Carlisle Cullen udiveně. "Jak bych mohla zapomenout?," chtěla vstát, ale nějak neodhadla svou sílu a vymrštila se do vzduchu.
"Co se to se mnou stalo? Jsem v pekle? Za to, že jsem utekla od manžela?," vyděšeně si sáhla na hrdlo. "Carlisle, asi má žízeň," ozvalo se za ní a Esme se bleskurychle otočila. "To je Edward, můj syn," vysvětlil Carlisle a chytil Esme za ruku. Jeho ruka už nebyla tak studená, jak si ji pamatovala, ale příjemná na dotek.
"Pojď, musíme jít," zamířil Carlisle ke dveřím. Esme ho následovala a v duchu si říkala, že když už je v pekle, tak si to tam užije. Neboť Carlisle byl tady a to bylo to hlavní.