7. kapitola

24. prosinec 2011 | 12.58 |
blog › 
7. kapitola

Pohled Dimitrije:
"Rose... jsme tady." Řekl jsem, když jsem vjížděl na parkoviště. Jemně sebou trhla a rychle odvětila:
"Ano." Když si odepnula pás, chytila kliku, ale já byl rychlejší. Galantně jsem ji otevřel dveře a počkal až vystoupí. Když jsme již seděli v boxu v kavárně a objednali si, nevím proč, ale vypadlo ze mě:
"Rose, mám tě rád."
"Dimitri, co to..." A je to tady! Věděl jsem to, věděl jsem, že to takhle dopadne. Teď mi řekne, že to nejde a opustí mě, nechá mě tady sedět.
"Dimitri..." A stiskla mi ruku.
"Já..., já... já nemůžu." Řekla roztřeseným hlasem a vyběhla z kavárny. Nenech ji utéct! Běž za ní! Křičel někdo uvnitř mě.
"Rose!" Zakřičel jsem a rozběhl se za ní.
"Rose!"
"Dimitri!" Zakřičela vyděšeně Rose.
"Rose!" Zařval jsem vyděšeně.  
"Rose, kde jsi?"
"Dimitri!" Vycházelo to z budovy pro služebnictvo.
"Rose, už jdu!" Zařval jsem, když jsem se rozbíhal k té budově. Rozmlátil jsem dveře a našel Rose, jak nehybně leží na zemi.
"Rose!" Vykřikl jsem.
"Není mrtvá, jen jsem ji trochu pomohl, aby si odpočinula."
"Ty... hajzle! Ty máš bejt mrtvej! Tentokrát tě zabiju!" A vrhl se mu po krku. On to ovšem čekal, tyčkou mě omráčil.
"Ach!" Vykřikl jsem při dopadu na zem. Když jsem se probudil, měl jsem ruce i nohy přivázané hrubými řetězy ke stěně. Snažil jsem se osvobodit, ale marně.
"Nečekal bych, že zranit mrtvýho upíra bude tak snadný." Řekl se smíchem.
"Co chceš?" Zeptal jsem se.
"Rose. Chci Rose jenom pro sebe."
"Dimitri." Zachraptěla Rose moje jméno.
"Rose." Vydechl jsem s úlevou.
"Ach, to je tak dojemné. Za chvíli si budu muset pro kapesníček." Než jsem se nadál, Rose stála na nohou a v ruce měla tyčku.
"Zabiju tě ty parchante!" Zakřičela a začala ho mlátit po celém těle.. 
"Rose, ne, to nedělej!" Zakřičel jsem.
"Ne! Já ho zabiju!" Zařvala.
"Nebuď jako on."
"Ale on ti ublížil." Zavrčela skrz zuby.
"Ale tobě taky!" 
Dimka
Pohled Rose:
"Ale tobě taky!" Zakřičel na mě. Až teď jsem si ho všimla. Byl v řetězech připoutaný ke stěně.
"Ale Dimitri..." Řekla jsem při rozvazování jeho pout.
"Jestli se ti kvůli mě něco stane, tak přísahám..."
 "Co?" Ptala jsem se, ale už mi neodpověděl. Chytil mi hlavu do dlaní a chtěl políbit, ale v tom přišli policisté. Až po chvilce mi došlo, že to nejsou policisté, ale lovci. Lovci upírů. Zavolal je Chris. V rukou měli ocelové kůly a za opaskem brokovnice.
"To je on. Ten upír." Vykřikl jeden z lovců a ukázal na Dimitrije.
"Ne... ne to já. Já zabila tu zkurvenou lidskou krysu." Řekla jsem se znechuceným výrazem.
"Ne Rose, to nemusíš. Nebraň mě. Oni stejně vědí, že jsem to udělal já, že?"
"Ano." Jeden z lovců vytáhl pistoli a zamířil Dimitrijovi na srdce.
"Ne!" Vykřikla jsem a skočila před Dimitrije v momentě, kdy lovec vystřelil.
Roza

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 7. kapitola ourstoriessss 24. 12. 2011 - 13:41