Můj blog je o twilight sáze, a hlavně o Cullenových a představitelích těchto postav(herců) budu se snažit sem dávat aspoň jednou za týden nějaký ten článek. Vaše milující Alice.
6. kapitola
9. říjen 2011 | 10.59 |
TELEFONÁT
Pohled Belly:
A náhle zaklepal Charlie.
"Bello? Spíš?" Od Jaka jsem se odtáhla a udýchaně jsem řekla:
"Em... jo, vyděsil jsi mě."
"Tak to se omlouvám. Jen jsem ti přišel říct, že mi volali z policie, musím tam jít. Zvládneš to tu?"
"Jasně."
" Tak jo, tak zase spi."
"Jo, budu."
"Ahoj."
"Ahoj." Otočila jsem se na místo, kde stál Jake, ale nebyl tam.
"Jaku?" Přistoupila jsem k oknu,a uviděla jsem jen Jakova záda, vlnící se v rytmu běhu.
"Ach, Jaku." Povzdechla jsem si.
Crrr.
"Prosím. Swanová."
"Ahoj, Bello." Ozvalo se posmutněle z druhé strany.
"Alice!" Vykřikla jsem radostně.
"Bello. Jak se ti daří?" Zeptala se.
"Em, jo dobře. Co, co...?"Jeho jméno zůstalo nevysloveno.
"Nevím, zavolá nám jen jednou za pár měsíců."
"Aha."
"Em... já jsem tě asi vzbudila, že?"
"Ne. Byla jsem z Jakem." Odpověděla jsem, jako by to už byla samozřejmost.
"Kdo je Jake?"
"Můj přítel, kamarád, kluk, který mi pomohl." Odpověděla jsem zasněně.
"Pomohl s čím?" Zeptala se trochu podrážděně a žárlivě Alice.
"S tím, když jsem nechtěla žít."
"Nikdy jsem ho neviděla." Řekla přemýšlivě.
"Taky nemohla. Je z La Push."
"Z La Push? Bello, lidé z La Push nejsou zrovna nejlepší společníci."
"Alice, já s ním nic nemám.
Je to jen přítel." Zaprotestovala jsem.
"Bello. Edward je na tom špatně. On tě pořád miluje." Řekla poraženecky Alice.
"Alice, to snad nemyslíš vážně?! Když jsem na tom byla špatně já, nikdo mi nevolal, neptal se mě, jak na tom jsem." Zakřičela jsem na ni.
"Bello..." Řekla úzkostně Alice.
"Alice, je to všechno?"
"Ale..."
"Tak jo, ráda jsem tě slyšela. Sbohem." Do očí se mi nahrnuly slzy.
Pohled Alice:
Když jsme před několika měsíci odjeli. Myslela jsem, že umřu. Jasper mi samozřejmě pomáhal svým darem, ale hrozně se mi stýskalo. Stýskalo se mi Bellině teplé kůži, po její vůni, po jejím hlase, ale taky se mi stýská po Edwardovi. Když jsem odjeli z Forks, A přijeli na Aljašku, Edward se s nám rozloučil a odjel. Když nám naposledy volal, byl prý v Brazílii. Nemůžu se ani podívat do jeho budoucnosti, protože mě blokuje. Při mých vzpomínkách jsem nevědomky šáhla po telefonu a vytočila Bellino číslo. Po neskutečně dlouhé době, se ozval ten známý hlas:
"Prosím. Swanová."
"Ahoj, Bello." Řekla jsem posmutněle.
"Alice!" Vykřikla Bella radostně.
"Bello. Jak se ti daří?" Zeptala jsem se hloupě. No jak se jí asi může dařit?
"Em, jo dobře. Co, co...?"Nemusela jeho jméno vyslovovat.
"Nevím, zavolá nám jen jednou za pár měsíců."
"Aha."
"Em... já jsem tě asi vzbudila, že?" Další hloupá otázka. Co asi může dělat člověk v pravou půlnoc?
"Ne. Byla jsem z Jakem." Odpověděla , jako by to byla samozřejmost.
"Kdo je Jake?" Zeptala jsem se automaticky.
"Můj přítel, kamarád, kluk, který mi pomohl." Odpověděla zasněně.
"Pomohl s čím?" Zeptala jsem se trochu podrážděně a žárlivě.
"S tím, když jsem nechtěla žít."
"Nikdy jsem ho neviděla." Zaprotestovala jsem.
"Taky nemohla. Je z La Push."
"Z La Push? Bello, lidé z La Push nejsou zrovna nejlepší společníci."
"Alice, já s ním nic nemám. Je to jen přítel." Zaprotestovala.
"Bello. Edward je na tom špatně. On tě pořád miluje." Řekla jsem poraženecky.
"Alice, to snad nemyslíš vážně?! Když jsem na tom byla špatně já, nikdo mi nevolal, neptal se mě, jak na tom jsem." Zakřičela na mě.
"Bello..." Řekla jsem úzkostně.
"Alice, je to všechno?"
"Ale..."
"Tak jo, ráda jsem tě slyšela. Sbohem." A práskla mi s telefonem. Kdyby mohli upíři brečet, brečela bych.
Komentáře
| RE: 6. kapitola | alicejasper | 09. 10. 2011 - 17:59 |