Letos slavíme už druhé Vánoce s naší dcerou Renesmé. Doufala jsem, že to zase odbudeme jako minulý rok, ale Alice je prostě neoblomná. A nejen Alice. Letos se totiž budou slavit hromadné Vánoce. Bude u nás Charlie a Sue a Billy. Vlčí smečka - včetně Jakea a má přijet i máma, která už o všem ví. S Edwardem jsme jí to řekli před půl rokem. Vzala to vskutku dobře.
"Lásko? Přemýšlela jsi o dárku pro Renesmé?" zavolal na mě z kuchyně můj zázrak. Můj manžel, můj Edward. Láska k němu mě pořád ještě neomrzela, naopak je silnější a silnější.
"No, tebe něco napadlo?" zavolala jsem tiše, protože jsem věděla, že to uslyší. Nessie mi přitiskla ručičku na krk - radši věci sdělovala tímto způsobem.
Mami, dárky ale přece nosí Santa.
"To je pravda, zlatíčko, ale Santa dává každému dítěti jen jeden dárek a my s tatínkem ti chceme dát také dárek a i ostatní, aby jsi měla pod stromečkem hromadu dárečků, nebo ti snad bude stačit jen ten jeden od Santy?" usmála jsem se na ni. Měla rok, ale vypadala na pět. Seděla mi v náruči a usmívala se na mě. Tolik jsem ji zbožňovala.
"Ne," špitla tiše a vzala si módní časopis, co se povaloval na gauči. Zřejmě ho tu nechala Alice nebo Rosalie.
"Tady máš papáníčko, srdíčko," zatrylkoval sladce Edward a podal Nessie talíř plný krupičné kaše. Renesmé nad tím ohrnula nos, ale poslušně začala jíst.
Edward se posadil vedle mě a položil mi ruku kolem ramen.
"Po pravdě ano," zašeptal mi do ucha. "Napadlo mě, že bychom jí mohli dát nějaké zajímavé čtení a k tomu notebook."
"S knihami souhlasím," šeptala jsem také. "O ty si ostatně napsala Santovi, takže jí je musíme koupit, ale notebook? Není na to moc mladá?"
Edward se zasmál. "Když dostala minulý rok mp3 přehrávač, pak je myslím notebook na místě."
"No tak dobře, no," zamumlala jsem. Když si Edward něco usmyslí, pak nemá cenu odporovat.
"Nevíš, co jí budou dávat ostatní? Mám na mysli tvého otce a ty proradné vlkodlaky nebo tvoji mámu."
"Nemám ani tušení. Co akorát vím, tak že jí Rosalie s Alicí koupili spoustu nového oblečení a módních doplňků. A Carlisle s Esmé jí koupili obraz, ale to je tak všechno." Pokrčila jsem rameny.
"Víš, co chtěl koupit Emmett s Jazzem?" zachichotal se Edward. Zavrtěla jsem hlavou.
"Motorku," mrkl na mě. Ach, staré časy, kdy jsem - jako člověk - jezdila s Jacobem na motorce. Teď už bych na ni ale nenasedla a vlastně ani nevím proč.
"Tati, už jsem to snědla," zavolala Renesmé a skočila Edwardovi do náruče. Vlepila mu jednu slaďoučkou pusinku na tvář a pak se nás zeptala: "Kdy budeme zdobit stromeček?" Ale to neměla říkat. V onen okamžik stál vedle nás Emmett a vzal si Nessie do náruče.
"Nejdříve pro něj ale musíme do lesa," zakřenil se na ni. Renesmé zatleskala ručičkami a šťastně zvolala:
"Tak jdeme, strejdo Emme!"
"Počkejte na nás!" zavolala ze své ložnice Alice. "To si nesmíme nechat ujít."
Zastavili jsme se na malém paloučku, který byl obrostlý různými stromy různých velikostí.
"Tak vybírej!" zakřenil se na Nessie a počkal až prstíčkem ukáže na nějaký ten stromeček. Nevím, proč jsme to tak řešili, když pak nakonec z toho stromu uřízneme jenom špičku, ale co no. Byla to tradice.
"Tenhle chci!" ukázala Nessie prstíčkem na snad největší strom v lese.
"Rozkaz, šéfe. Tak všichni ustupte, kdyby náhodou," zachichotal se a začal šplhat na strom.
Renesmé skočila Edwardovi do náruče a všichni jsme bedlivě pozorovali Emmetta, ale to jsme nikdo nečekali, co se může stát...
Když Emmett vyšplhal až na samou špičku stromu, strom se pod jeho váhou zohl a začal padat. Stála jsem tam s otevřenou pusou a pozorovala, jak stromy pomaloučku padají jako domino.
"Páni," zatleskala Nessie.
Emmett s provinilým výrazem se vracel k nám a špitl: "To jsem fakt nechtěl."
Esmé spráskla rukama. "No, alespoň, že jsi neskácel celý les."
"Tak který si teda vezmeme?" vyptávala se Nessie a vyhoupla se z Edwardovo náruče. Přitiskla jsme se k němu a položila si hlavu na jeho rameno. Ach jo.
"Nějaký si vyber, Ness," usmál se Jazz.
Renesmé si obcházela stromy a vybrala si ten samý, co se před chvílí chystal skácet Emm.
"Uřež mu špičku, strýčku!" rozkázala Emmettovi Nessie a čekala, až její strýček vykoná danou práci. Emmett odběhl domů pro motorovou pilu. Vrátil se zanedlouho.
Zapnul motorovku a chystal se uříznout špičku krásného stromu, ale to by nemohl být Emmett, kdyby se ještě něco nepřihodilo. S jeho šikovností si tam totiž strčil ruku a pak se už jenom ozvalo: "Áá! Do háje! Potřebuju ošetřit!" Emmett si málem uřízl kus ruky.
Esmé k němu ihned přiskočila spolu s Carlislem, který si prohlídl ránu.
"No, Emmette. Musíme se vrátit domů," zavrtěl hlavou Carlisle.
"Už to nebolí," zafňukal Emm. Byl jako malý děcko.
"Měl bych ti to ovázat a očistit, nic jiného ti s tím samozřejmě dělat nebudu, tak pojď."
Emmett se tedy s Carlislem a Esmé vrátil domů a špičku stromu uřízl můj více šikovnější manžel.
"Jdeme zdobit!" zavelela Renesmé, když Edward postavil stromeček do stojanu. Alice přinesla všechny krabice se světýlky a ozdobami a pak už se jen čekalo na ostatní.
Emmett s obvázanou rukou nazvednul Renesmé, aby mohla na špici stromu usadit zlatou hvězdici. Chtěla ji tam dát jako první, tak co se dalo dělat.
Když byl stromeček ozdobený, zavolal radostně Emmett: "Počkejte! Zhasneme a já zapálím svíčku!"
"Ne!" zakřičeli jsme všichni, ale už bylo pozdě. Emmett zapálil svíčku. Renesmé omámeně vydechla. Líbilo se jí to.
"Počkej Nessie, ukážu ti to zblízka," usmál se na ni a rozběhl se k ní. Rychlost a vítr způsobil ovšem to, že se malá jiskřička dostala na stromeček a v mžiku se rozhořela. Edward chtěl vzít stromeček a hodit ho do řeky, ale celý už vzplanul a já mu to nedovolila. Oheň by mu mohl ublížit a bolelo by ho to.
Jasper byl pohotový a vytáhl hasičský přístroj a tu spoušť uhasil.
"Stromeček je spálený, ozdoby zničené, co budeme dělat?" povzdychla si Renesmé.
Tak jsme celou akci opakovali. Běželi jsme do lesa, uřízli špičku a kousek kmene a postavili ho doma do stojanu, který jako jediný přežil Emmettův výpad.
Museli jsme jet do supermarketu, kde jsme nakupovali nové ozdoby.
"Ty jsou super, Nessie!" zavolal Emmett na Nessie a vyndal z regálu jednu krabici s ozdobami. Zapomněl ovšem na svoji sílu a regál se zřítil k zemi. Dneska má Emmett obě ruce levý.
"Hodina do příjezdu všech hostů!" oznámila netrpělivě Alice.
Po zbytek dne jsme Emmetta drželi od veškeré práce. Mohl jen sedět u televize. Sice nebyl spokojení, ale další spoušť - třeba v kuchyni - jsme si už prostě nemohli dovolit.
Ding, dong
Zazvonil zvonek od našich dveří. Esmé přiběhla otevřít a už ze dveří se ozývalo: "Nessie!"
Jacob roztáhl svoji náruč přesně ve chvíli, kdy se do ní chystala skočit Renesmé. My se zatím přivítali s ostatními. Se Sethem a smečkou a otcem, který přijel s nimi. Jen o pár chvil později přijela matka a my mohli usednout ke štědrovečerní večeři. Teda vlastně my ne.
Po zbytek večera už Emmett nic nevyvedl. Bohudík. A když bylo kolem desáté, rozhodl se Jacob, že udělá Renesmé Santu. Mysleli jsme, že ho jen jednoduše předvede, ale on musel vylézt na střechu a skočit do komína. V tom zmatku jsme mu zapomněli říct, že v komíně máme dráty od vedení - které jsme tam na chvíli přesunuli, když jsme přistavovali nové patro - a tak se do nich Jacob zamotal, utrhnul je, ale to nebylo všechno. Jak je známo, dostal elektrický šok, ale z toho jsme si strach neděli. Za chvíli bude v pohodě.
Spíš jsme měli starost z toho, že se ten elektrický proud dostal až na stromeček, který vzplanul dneska už podruhé. I když tohle byl jiný stromeček.
Renesmé svěsila hlavu. "To jsou mi ale povedené Vánoce."